Foťák zaostří jednou a ostrost zamkne. Dokud držíš spoušť napůl, ostrost se nemění. Ideál na portréty, kde model stojí, krajinu, produkt, architekturu — cokoliv, co se nehýbe. Nejpřesnější volba pro statiku.
Autofocus:
proč ti fotky vychází
rozmazané (a jak to spravit).
Máš dobré světlo, správnou expozici — a fotka je stejně neostrá. Většinou za to může špatně nastavený autofocus. Jakmile pochopíš dva pojmy, budeš ostřit přesně tam, kam chceš.
Autofocus (AF) je systém, kterým foťák sám zaostří na objekt. Zní to jednoduše, ale jsou v tom dvě oddělená rozhodnutí, která spousta lidí míchá dohromady:
1) Jak ostřit — má foťák zaostřit jednou a zamknout, nebo plynule sledovat pohyb? To je AF režim.
2) Kam ostřit — má rozhodovat foťák sám z celé plochy, nebo přesně tam, kam mu řekneš? To je AF oblast.
Když pochopíš tyhle dvě věci zvlášť, přestaneš hádat a začneš ostřit cíleně. Jdeme na ně.
AF režimy — jak foťák ostří
Tahle volba závisí na jediné věci: hýbe se tvůj objekt, nebo stojí? Pozor na názvy — každá značka tomu říká jinak, ale dělají to samé:
Foťák plynule doostřuje, dokud držíš spoušť napůl — drží ostrost na objektu, i když se k tobě blíží nebo vzdaluje. Sport, děti, zvířata, tančící pár na svatbě, cokoliv v pohybu. Bez tohohle režimu ti rychlé scény vyjdou rozmazané.
Hybrid, co sám pozná, jestli se objekt hýbe, a přepne mezi single a continuous. Pohodlné na začátek a do nepředvídatelných situací. Mírně méně spolehlivé než vědomá volba — až budeš jistější, sahej radši rovnou po S nebo C.
Tohle stojí lidi nejvíc zkažených fotek. Zaostříš v single režimu na dítě, ono se mezitím pohne — a ostrost zůstala zamčená tam, kde byla. Fotka je rozmazaná, i když „jsi přece zaostřil". Cokoliv se hýbe = continuous (AF-C / Servo). Zapamatuj si to jako první věc.
AF oblasti — kam foťák ostří
Druhé rozhodnutí: necháš foťák vybrat z celé plochy, nebo mu přesně určíš místo? Od přesného po automatické:
Single point — maximální přesnost
- Ty určíš přesné místo ostření
- Nejlepší kontrola, nic nepřekvapí
- Portrét, produkt, statika
- Pomalejší u rychlých scén
Zone — kompromis
- Skupina bodů, foťák vybere v ní
- Snazší udržet pohyblivý objekt
- Sport, děti, akce
- Méně přesné než jeden bod
Celá plocha — foťák rozhoduje
- Foťák ostří, kde uzná
- Rychlé a bezstarostné
- Dobré s moderním trackingem
- Riziko: zaostří na špatnou věc
Eye AF — největší vynález poslední dekády
Tohle musíš znát. Moderní foťáky umí rozpoznat oko v záběru a zaostřit přesně na něj — a držet ho, i když se model hýbe. U portrétu je ostré oko úplný základ, a Eye AF ti to zařídí líp a rychleji, než bys to kdy stihl ručně.
Většina dnešních těl umí kromě lidského oka rozpoznat i zvířata, ptáky i auta. Zapni si detekci objektu a Eye AF a foťák se ti začne starat o to nejtěžší — udržet ostrost na tom, na čem záleží. Pro portrét, svatbu i zvířata je to game changer. Hledej to v menu pod „Subject Detection" nebo „Detekce objektu".
Jak na to v praxi
Dvě oddělená rozhodnutí: jak ostřit (statika = single / AF-S / One-Shot, pohyb = continuous / AF-C / Servo) a kam ostřit (přesnost = jeden bod, akce = zóna nebo wide). Pro lidi a zvířata zapni Eye AF / detekci objektu — vyřeší většinu za tebe. A pamatuj na to hlavní: cokoliv se hýbe, patří do continuous.
Závěrem
Autofocus není složitý, jakmile ho rozdělíš na dvě otázky: jak ostřit (podle pohybu) a kam ostřit (podle toho, jak moc chceš mít kontrolu). Zbytek je cvik.
Nastav si continuous režim, zapni Eye AF a jdi vyfotit někoho, kdo se k tobě pomalu blíží. Sleduj, jak foťák drží ostrost na oku. Až to uvidíš fungovat, přestaneš se ostření bát.
Ostré oko prodává portrét. Nech foťák, ať ti ho pohlídá.
Žádný kecy. Jen praxe.